Kovovýroba

Speciál kovovýroba na míru

Speciální, malosériová a unikátní kovovýroba z obyčejného železa, přes nerez až po speciální slitiny nejrůznějších kovů Vám rádi u nás v Proindustry vyrobíme. Od Vašeho prvotního nápadu až po konečný výrobek. Umíme Vaši představu přenést na výkres, zajistit nákup a přípravu materiálu na výrobu a zrealizovat samotnou výrobu. Máme zkušenosti s kovovýrobou nejrůznějších věcí pro automobilový, kolejový, letecký, strojní a výrobní průmysl. Profesionální výrobek na míru zákazníkovi.

Chtějte být nejlepší ! Kovovýroba je krásný obor kde jdou tvořit špičkové věci. Špičkové věci nakoupíte na e-shopu svářecí techniky.

S námi vše jednoduše a kvalitně.

Kovovýroba. Svářeč. Pracovník předkloněný nad svařovací stůl a svařující kovový materiál ve svářecí kukle v malosérii. Kovovýroba na míru.
Svářeč

Kovovýroba na míru:

Strojní zámečník je univerzální řemeslník, který se zabývá ručním i strojním obráběním kovů, zejména v kusové strojírenské výrobě a při opravách.

Vedle čtení výkresů, rozměřování a orýsování musí ovládat běžné ruční technologie (pilování, sekání, svařování, řezání závitů atd.) Samostatně pracuje na různých obráběcích strojích, zejména univerzálních. Pracuje hlavně s ocelí, vyrábí součásti střední velikosti, montuje kusové stroje a zařízení.

Svářeč je pracovník, který provádí svařování kovů. V České republice smí svařovací práce vykonávat pouze osoba s oprávněním, které zahrnuje pouze ty metody svařování a materiály, pro které byl vyškolen a úspěšně vykonal zkoušky, jak je předepsáno v příslušné legislativě. Dosažená kvalifikace se potvrzuje v Průkazu odborné kvalifikace svářeče.

Názvosloví svařování:

  • Svářečský dozor – způsobilost a znalosti jsou prokázány výrobními zkušenostmi a vzděláním. Pracovník je odpovědný za výrobní svářečské operace a za činnost se svařováním související. Povinnosti jsou definovány v ČSN EN ISO 14731.
  • Svářečský praktik – pracovník se svářečským oprávněním podle ČSN EN 287-1 a diplomem svářečského praktika, získaný na některém školícím pracovišti schváleném Českou svářečskou společností ANB.
  • Svářečský specialista – pracovník musí mít středoškolské technické vzdělání a 3 roky praxe v oboru, příp. střední odborné učiliště s maturitou a 5 let praxe. V případě středního odborného učiliště bez maturity nutná dlouholetá praxe v oboru a vstupní test podle směrnic EWF a technických pravidel ANB. Po úspěšném absolvování závěrečných ústních a písemných zkoušek obdrží absolvent osvědčení o absolvování kurzu a diplom.
  • Svářečský technolog – pracovník se středoškolským vzděláním a diplomem svářečského technologa, získaný na některém školícím pracovišti schváleném Českou svářečskou společností ANB.
  • Svářečský instruktor – pracovník s pedagogickým minimem a s kvalifikací „Svářečský praktik“.
  • Svářečský inženýr – pracovník s vysokoškolským vzděláním a diplomem svářečského inženýra, získaný na některém školícím pracovišti schváleném Českou svářečskou společností ANB.
  • EWF – Evropská svářečská federace (European Federation for Welding, Cutting and Joining)
  • IIW – Mezinárodní institut svařování (International Institut of Welding)
  • ANB – Národní akreditační místo. Právnická osoba schválená EWF a IIW. Řídí certifikační a zkušební činnost v oblasti svařování a dohlíží na dodržování platných předpisů.

Kovovýroba – metody svařování:

Označení podle ČSN EN ISO 4063

  • 111 – ruční obloukové svařování obalenou elektrodou (ROS)
  • 114 – obloukové svařování plněnou elektrodou bez ochranné atmosféry (MOG)
  • 12 – svařování pod tavidlem (APT)
  • 131 – obloukové svařování tavící se elektrodou v inertním plynu (MIG)
  • 135 – obloukové svařování tavící se elektrodou v aktivním plynu (MAG)
  • 136 – obloukové svařování plněnou elektrodou v aktivním plynu
  • 137 – obloukové svařování plněnou elektrodou v inertním plynu
  • 141 – obloukové svařování netavící se elektrodou v inertním plynu (TIG nebo WIG)
  • 15 – plazmové svařování a dělení materiálu
  • 21 – odporové svařování bodové
  • 22 – odporové svařování švové
  • 311 – svařování kyslíko-acetylenovým plamenem
  • 312 – svařování kyslíko-propanbutanovým plamenem
  • 313 – svařování kyslíko-vodíkovým plamenem
  • 71 – aluminotermické svařování
  • 912 – pájení plamenem